NÁŠ PŘÍBĚH začal v roce 1932 nabízíme tradici a spokojenost

Sokolovna v Poříčí nad Sázavou je v provozu již 91 let snažíme se zachovat její tvář a původní atmosféru. Navštivte naši oázu klidu a vychutnejte si skutečně kvalitní služby.

Sokolové v Poříčí nad Sázavou jsou součástí života v obci 119 let

1904-2023

Naše sokolovna

je příběh, který začal v roce 1932 a pokračuje i v 21 století.

Naše filozofie ,,Sokola,,

Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko-Uhersku, které následovalo po odvolání národem nenáviděného ministra Bacha. Byly zakládány různé kulturní vlastenecké spolky (jako Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale nová doba si žádala kromě oživení národní kultury i fyzickou zdatnost každého jedince, proto se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův, který později sehrál důležitou roli při založení Sokola. Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš.

Právě v této době oslovil Tyrš české cvičence Schmidtova ústavu a získal je pro založení českého tělocvičného spolku. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov nově vzniklé Jednoty pražské a předložili je na c. k. místodržitelství v prosinci 1861.

Stanovy byly schváleny, a tak byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána na 16. února 1862 (což je datum založení Sokola) ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, František Písařovic, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryšpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr. Tomáš Černý. Dalšími osobnostmi, které sympatizovaly s novým spolkem, byli J. E. Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, J. Barák a další.

Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo "Tužme se!", Barák navrhl pozdrav "Nazdar!", Fügner tykání a oslovování "bratře", Mánes namaloval první prapor a skicu prvních krojů (upravených později Ženíškem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, neboť byl převzat z názvu černohorských revolucionářů).

Vaše

Ing. Hana Moučková starostka České obce sokolské

Historie Sokola od roku 1862

Sokolské osobnosti

Osobnosti

Významné úspěchy sokolského hnutí před jeho dočasným zánikem po roce 1948 byly ovlivněny i významnými osobnostmi, působícími v jeho řadách.

Dr. Miroslav Tyrš

- zakladatel Sokola - se narodil 17. září 1832 v Děčíně. Vystudoval filosofii a věnoval se především estetice. Byl obdivovatelem antické kalokagathie a její zásady rozvoje člověka po stránce tělesné i duševní prosazoval pak i v Sokole. Jako vychovatel v Novém Jáchymově na Berounsku se setkal s Jindřichem Fügnerem a z jejich úvah vzešla iniciativa k založení českého tělocvičného spolku v roce 1862. V Sokole Pražském byl Tyrš místostarostou a náčelníkem, velel také prvnímu sokolskému sletu 1882 na Střeleckém ostrově. Od roku 1871 řídil časopis Sokol, uvedený proslulým programovým prohlášením "Náš úkol, směr a cíl". V roce 1873 vyšel jeho spis "Základové tělocviku", obsahující promyšlený tělocvičný systém a výstižné názvosloví. Svou statí " ;Hod olympický" oslavil olympijskou myšlenku dávno před obnovou novodobých her. Později dosáhl Tyrš docentury a v roce 1883 profesury na pražské univerzitě, pro níž se měl vzdát činnosti v Sokole. V napjaté situaci se léčil v tyrolském Oetzu, kde zahynul 8.srpna 1884 v horské řece Aaše.

Jindřich Fügner

- spoluzakladatel Sokola - se narodil 10. září 1822 v Praze. Věnoval se obchodu, později se stal odborníkem v pojišťovnictví. V podnikání byl úspěšný, ale měl vyšší cíle. Stále se vzdělával, věnoval se i hudbě, společenským zájmům a sportu. Vlastenecké cítění jej sblížilo s Tyršem, jehož myšlenku na založení českého tělocvičného spolku s vyšším posláním pomáhal uskutečnit. Po vzniku Sokola Pražského se stal jeho prvním starostou a mecenášem, zasloužil se především o výstavbu první sokolovny v Žitné ulici v Praze. Fügner zaváděl do Sokola demokratické vztahy mezi členstvem a staral se též o bohatou kulturní a společenskou činnost (uvedl v život "šibřinky" aj.). Zemřel však již ve 43 letech v roce 1865.

Renáta Tyršová

dcera Jindřicha Fügnera a manželka dr. Miroslava Tyrše, byla významnou sokolskou pracovnicí a spisovatelkou v oboru vzdělávání a národopisu. Podílela se na výstavách a na vzniku sokolského muzea. Spolupracovala s Tyršem a po jeho smrti utřídila jeho spisy. V roce 1931 jí byl udělen čestný doktorát na Universitě Karlově.

Klemeňa Hanušová

spolupracovnice Tyršova, spoluzakladatelka a dlouhodobá cvičitelka Tělocvičného spolku paní a dívek pražských (od 1869). Upravila Tyršovu soustavu pro potřeby žen, prosazovala estetická hlediska, cvičení při hudbě, ortopedický tělocvik, pečovala o rozvoj školní tělesné výchovy. Psala metodické spisy, vychovávala cvičitelky a celkově ovlivnila postavení žen ve společnosti.

JUDr. Jan Podlipný

(1848-1914) byl starostou České obce sokolské 1889-1906, primátorem města Prahy 1897-1900 a poslancem Zemského sněmu. Jeho zásluhou uskutečnilo sokolstvo řadu zájezdů do zahraničí, čímž si "otevřelo okno do světa".

JUDr. Jindřich Vaníček

legendární náčelník ČOS, pokračovatel díla Tyršova. Zmodernizoval sokolský tělocvik, zaváděl zejména sportovní disciplíny. Řídil šest sletů od 1895 do 1926. Po roce 1918 se podílel na utváření nové čs. armády.

JUDr. Josef Scheiner

- zasloužil se o vznik České obce sokolské a stál v jejím čele 1906 - 1932, od roku 1906 předseda Mezinárodního tělocvičného svazu, starosta Svazu Slovanské sokolstvo v období 1912-1932. Uvedl v život cílenou vzdělavatelskou práci v Sokole. Za 1. světové války financoval zahraniční činnost T. G. Masaryka a byl internován. Po roce 1918 pověřen organizací čs. branné moci.

MUDr. Stanislav Bukovský

- v mládí vynikající závodník a cvičitel. V roce 1932 převzal po dr. Scheinerovi starostenství v ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim v roce 1943.

Ing. Hana Moučková